Zpráva po 5000 km aneb co se (ne)podělalo

Tak mám za sebou celkem 5000 km. Není to extra moc, ale málo také ne. Naštěstí můžu konstatovat, že kolo i já jsme v úplné pohodě :-) .
Ale vezměme to po bodech:

  1. Vše drží jak má, nikde žádné vůle.
  2. Zadní pneu sjeté už docela hodně, přední jen lehounce. Jejich výdrž mě dost překvapila. Přehodil jsem přední na zadní v cca 5400 km. Myslím, že dalších 5 tisíc ještě dají. Při přehazování jsem taky koukal, co je v nich (hlavně v zadním) nasekaných dírek a zářezů. Posledních cca 1000 km mám hodně defektů. Předtím 4000 km nic a teď téměř obden. Až na jeden případ je to pokaždý malý drátek cca 4mm (taková špona). Mám podezření, že jsem někde projel nějakou jejich hromadou a oni se mi teď postupně prokousávaj pláštěm. Moc se mi totiž nezdá, že bych měl takovou smůlu a každý dva dny najel na podobnej pitomej drátek. Budu muset pláště pořádně proklepnout, jestli tam ještě nějakej není (samozřejmě při píchnutí ho vždy prohlídnu a drát vytáhnu).
  3. Brzdové špalíky zbroušené asi do poloviny (stále první originály Shimano XT)
  4. V asi 4500 km je řetěz protažen o 1% (poprvé jsem do něj narval celou měrku). Protože ale na pastorku ani tácu vepředu není vidět žádné ničení zubů, nechám ho tam do 6000 km a pak ho teprve vyměním.
  5. Do středu se mi asi dostal zhruba ve 3000 km nějaký bordel. S uchem u středu a v laboratorních podmínkách hotelového pokoje slyším, že tam něco zlehounka křoupe. Za provozu to neslyším, jinak se to neprojevuje, tak to neřeším.
  6. Odrazky z pedálů jsem už ztratil všechny někdy kolem 2000 km.
  7. Počítač a všechna elektronika zatím naprosto bez problémů.
  8. Ač to prvních 1000 km vypadalo na radostné souznění, tak nakonec si zadek se sedlem úplně nesedl. Aktuálně to vypadá, že zadek to vzdává a přizpůsobuje se sedlu.. :-) To mám za to, že jsem si vzal nové sedlo.
  9. Už se mi jede docela lehce. Záleží jen na tom, jakou dávku si dám. 100 km denně by bylo naprosto v pohodě. Ale protože si pak připadám, že se jen válím, tak většinou jedu víc.
  10. Poslední bod pro Perníka.. Unavenej jsem jenom po nějak více náročném dnu. Např. když jedu celý den do kopce jako v Yosemitech, tak to pak unavenej jsem. Ale ráno už je to úplně ok. Jinak jsem si na tu zátěž zvykl a nepřijde mi to. Naopak, když se někde válím jako v San Franciscu, tak pak po dvou dnech mám takové „cukání“ už jet dál. Co se postavy týče, tak jsem zhubl. A to hlavně v pase. Nevím o kolik, ale typuju tak 6 kg. Podle mě jsem teď na váze „před Alčou“. Stehna a lejtka jsou objemově pořád stejná, jen více vyrýsovaná. Narozdíl od jiných cest, tak tady se opravdu hlídám a jím co nejvíc a co nejkaloričtější jídla. Držím se hesla „ani kalorie nazmar“. Takže ten úbytek váhy není nijak velký.

Další zprávu dám po 10 000 km. Snad bude stejně radostná.


Přehazování plášťů v 5400 km po obědě v rest-area

Tento příspěvek byl publikován 11.8.2011 v 17.24.

2 odpovědi to “Zpráva po 5000 km aneb co se (ne)podělalo”

  1. tetička Milenka Napsal:
    16.8.2011 v 15.48

    ahoj Jiři, fotky se mi moc líbí, hlavně ta z posledních co jsi na ní i Ty, videa si pouštím několikrát za sebou, ale to kolo – nevím, nevím, nějak se mi už nelíbí.

  2. pernik Napsal:
    19.8.2011 v 21.13

    Ahoj, ještě by mě zajímalo, jak si na tom ty – jestli se cejtíš unavenej, nebo naopak ve formě jak nikdy, jestli když ráno vstaneš, tak tě bolí celý tělo, nebo jestli sis už na tu zátěž zvyknul a ráno to ani nepoznáš. No a taky kolik si zhubnul a jestli už máš tak široký stehna a lejtka, že si ráno nemůžeš navlíct kalhoty :)
    Do dalších kilometrů, ehhh… teda mil, přeju co nejmíň defektů, ať to šlape!

Zanechat odpověď