Zase v trapu

Na přání Toma jsem začal fotit pivní flašky, které mě cestou potkaly. Protože si ale vzpomněl pozdě, tak jsem začal až v Kostarice. Sice jsem občas koupil i pivo z předešlých zemí (např. mexické Tecate), ale o některé bonbónky jste už nenávratně přišli. Např. takové pivo Leňa. Nechápu, jak pivo s takovým sympatickým jménem může být tak hrozná břečka. Bléééé. Ale i tak jsem stejně nefotil všechno. Např. protože jsem si na to nejdřív nevzpomněl a pak už jsem si tu hrůzu znovu nekoupil..

Nečekejte, že teď každé z nich popíši a zhodnotím. To fakt ne. Byly země, kde jsem pivo v podstatě nepil, protože bylo prostě hrozné a drahé. To bylo např. ve Venezuele (Zulia). Naštěstí tam ale dělaly dobré džusy. Džus jsem ostatně pil k jídlu v celé střední Americe daleko více než pivo. Více než pivo jsem pak třeba v USA a Kanadě pil k jídlu ledový čaj. Ten byl sice stejně drahý, ale zase ho dolévali neomezeněkrát, kdežto pivo samozřejmě nedolévali.. Pak byly země, kde bylo pivo ucházející a přitom velmi levné. Např. v Panamě je docela dobré pivo Panama za 10 Kč plechovka. Dobré, ale drahé je pivo v Argentině (Salta, Andes) a Chile (Escudo, Austral). Přecejen tu jdou poznat ty německé kořeny. Němci tu vaří i další „malosériová“ piva (Paulaner, Becker a mnoho dalších). V hodně státech pivo neurazilo, ale ani nijak neoslnilo. Např. v Bolivii pivo nebylo špatné (Paceňa) a nebylo ani drahé, ale už si na něj v podstatě vůbec nepamatuji. Zajímavé také je, že jen minimálně jsem se setkal s čepovaným pivem. Ve střední Americe v podstatě vůbec, tady v Chile a Argentině jen občas. A přitom i ve střední Americe byly nálevny, kde prodávali v podstatě jen pivo.

Které pivo bylo nejlepší říct nedokáži. Když člověk zastaví v poušti po čtyřech hodinách šlapání, tak to by mu chutnalo skoro všechno. Skoro, protože něco byla fakt hrůza. Nejhorší pivo bych tedy bez otálení vyhlásil Venezuelské pivo Zulia. Tak nějak si představuji chuť moče starého kozla.

Zajímavý doplněk dávali k pivu v Amazonii. Na litrové lahvové pivo měli Brazilci takovou polystyrenovou termosku, aby moc rychle nevychladlo. A nejhorší zpráva nakonec. Začalo to v USA a pokračovalo to jako mor dál na jih. Tím je light pivo. Chutná hrozně, ale reklamní masáž je tak velká, že to lidí pijí víc a víc. No čeho já se ještě nedožiji. Už chybí jen aby to spojili s nealko pivem. A pak si budete od Cocacola company kupovat light nealko „pivo“, protože je to přece strašně cool a free.

A to by tak k pivu bylo vše. Docela se těším na to naše české pivečko. Ale přesto jsem ve Venezuele na otázku jedné Angličanky, zda mi nejvíc z Čech chybí pivo, bez zaváhání odpověděl „Ne. Nejvíc mi chybí český chleba“. Odpověď to byla korektní, protože Alča seděla zrovna vedle mě.   Takže co byste vlastně chtěli za recenzi po někom, kdo by radši chleba než pivo..

Poznámka pod čarou. Stejně jako u značek, ani tady jsem nedodržoval poměr velikostí. Něco je třetinka, něco 600 ml, něco litřík.

Tento příspěvek byl publikován 18.5.2012 v 3.39.